Výstava hub v Prachaticích

Hvězdovka brvitá, ouško kornoutovité, sírovec žlutooranžový, boltcovitka bezová, květnatec Archerův nebo outkovka rumělková. Také úplně nevíte, co si pod těmito názvy představit? A co třeba pavučinec různý, čirůvka mýdlová nebo hnojník inkoustový? Možná, že ani nyní by si většina z vás nebyla úplně jistá – ale pokud bychom řekli křemenáč březvý, pýchavka obecná nebo hřib smrkový, tak by bylo zřejmě jasné, že se jedná o houby.

Houbaři, kteří výstavu navštívili, se také obraceli na přítomného mykologa Vladimíra Špatného (na obrázku vlevo, společně s jedním z organizátorů Pavlem Světlíkem z organizace A Rocha) s prosbou o identifikaci přinesených exponátů, u kterých neměli jistotu, jaký druh přesně v košíku mají.

Všechny tyto houby, a samozřejmě i mnohé další, byly k vidění na výstavě hub v Prachaticích, pořádané organizací A Rocha ve spolupráci s CEV Dřípatka ve dnech 14. až 16.9. ve Staré radnici v Prachaticích.

Nadšení houbaři během těchto dnů donesli přes 120 druhů hub a každý donesený kousek byl velmi vítaný. I takový vcelku běžný křemenáč dubový může udělat obrovskou radost, pokud se ho snažíte neúspěšně najít již dvě odpoledne. Za větší počet druhů patří dík zejména Františkovi a Marii Rezkovým, Míše Veselé, Vlastimilu Šoulovi, Helence a Honzovi Klimešů, Luborovi Chmelíčkovi a dalším.

Spoustu užitečných informací ohledně výskytu, možných záměn, jedlosti či nejedlosti se dozvěděli i od přítomných organizátorů, kteří se mohou počítat mezi zkušené znalce.

Výstava byla ideální příležitostí pro školy, jak prakticky představit dětem houby zdejších lesů. Žáci se dozvěděli spoustu zajímavých informací, například to, že v ČR se vyskytuje kolem 10 000 druhů hub, že některé jsou chráněné zákonem nebo že nejdražší houbou je lanýž bílý. Mohli si prohlédnout třeba ne zcela běžnou velmi mladou plodnici hadovky smrduté, která vypadá jako míček na stolní tenis ale po překrojení se v ní již rýsuje tvar, který bude mít v dospělosti. A pro informaci – nesmrdí.

Na výstavu se přišly podívat i děti z několika školek a z jejich následného vyprávění bylo zřejmé, že na ně houby udělaly dojem a že si důležité informace zapamatovaly.  „Byla tam táááááákhle velká houba…“ (jednalo se o pýchavku obrovskou, neboli vatovce, jehož průměr byl cca 60 cm), „ty zelené byly jedlé, žluté nejedlé a ty červené jedovaté!“ (zde asi 4-letý chlapec poukazoval na to, že názvy jedlých hub byly na cedulkách zelené barvy, nejedlých na žlutých cedulkách a názvy jedovatých na červených).

Nebyly to však jen děti z prachatických škol a školek, které si výstavu užily. V sousedním Radničním sále totiž probíhalo pasování dětí na čtenáře a nově pasovaní čtenáři a čtenářky se často při cestě domů i se svými rodiči či prarodiči zastavili u vystavených hub a se zájmem si je prohlíželi.

Výstava přinesla i příležitosti pro navázání nových kontaktů a příslib intenzivního hledání pro výstavu v příštím roce – pokud but počasí alespoň takové, jako tento rok, mohou se houboví nadšenci v Prachaticích těšit napřesrok na ještě bohatší úlovek.

Podobný průběh měla i výstava Houby Podoorlicka, konaná o týden dříve. I zde se na vystavené nálezy přišlo podívat několik škol a školek a samozřejmě i veřejnost. Akce zde byla trochu ovlivněná nepříznivým počasím, ale i tak si návštěvníci mohli prohlédnout přes 200 druhů hub!